Hrad Nagykövesd

Hrad Nagykövesd

Budova, struktura

O původu hradu existují různé názory. Podle jedné existoval již kolem roku 1040. Podle jiné jej nechal v roce 1247 postavit Lorán, jehož synové si v roce 1280 vyměnili panství patřící k hradu se syny bána Micze. Podle jiné verze hrad již v roce 1247 patřil lelešskému proboštství. Někteří autoři zpochybňují, že byl postaven v roce 1283, a postavil ho Lorán z rodu Ratholdů, předek Lorántffyů, kteří se vzbouřili proti králi Vladislavovi IV. a vyslali proti němu bána Micze a palatina Fintu. Sám Lorán prý v bitvě padl a hrad byl dán bánu Miczovi. Konečně další pramen uvádí v roce 1280 jako majitele hradu Simonova syna Györgyho. V té době je zmiňován jako Kuezd, Kuuesdi, Csud, Kuestd, Kuuestd. Ve 14. století byl hrad pojmenován po uherském králi. Ve 13. století (1323) mu vládly rodiny Soósů a Szerdahelyiů, pocházející z bánovského rodu Miczů, kteří mezi sebou století a půl bojovali zbraněmi o právo na hrad. V roce 1358 v něm byli Szerdahelyiové jedinými, ale o století později, v roce 1446, se ho opět drželi Soósové, kterým jej Szerdaheliáni opět vzali, ale v roce 1450 jej od Jánose Hunyadiho získali zpět bratři Soósové, György a Miklós. Na chvíli se na hradě utábořily i české jednotky Giskry, s nimiž zde János Hunyadi uzavřel dohodu. Podle jiných se hradu zmocnili v roce 1451 a byli odtud vyhnáni až králem Matyášem v roce 1459. V roce 1505 se opět dostali do držení Szerdahelyiové, ale následujícího roku hrad patřil Tokaji a vládli mu Literáti. V roce 1526 převedl László Szerdahelyi hrad i s panstvím své ženě Margit Werebélyi. V roce 1556 jej pro královnu Isabelu získal Ferencz Némethy, stoupenec Szapolyaiho, ale o dva roky později jej císařský vůdce Imre Telekessy znovu dobyl pro krále Ferdinanda. V roce 1560 byl hrad zapsán do držení Benedek Serédy, ale později se vrátil potomkům bána Miczů, čímž se obnovily soudní spory mezi spřízněnými rodinami. V roce 1572 Gergely Bocskay krátce přerušil soupeření ostatních potomků bána Miczů tím, že hrad obsadil pro sebe, ale o tři roky později byl nucen jej předat svým příbuzným, Soósům, kteří ho o něj žalovali. V roce 1575 se v jedné listině jako majitel hradu zmiňuje Gáspárt Serédy a v roce 1609 baron Miklós Bocskay. Více než půl století uplynulo s neustálými soudními spory potomků bána Micze, než György Soós konečně získal panství, ale v roce 1672 byl zapleten do Wesselényiho spiknutí a byl nucen uprchnout a panství převzala státní pokladna. Následujícího roku imperialisté hrad vyhodili do povětří, od té doby je to neobnovená zřícenina. V roce 1690 získala panství zpět Éva Barkóczy, vdova po György Soósovi, milostí, načež přešlo do vlastnictví rodiny Klobusiczkych prostřednictvím její dcery Ferenczné Klobusiczky. V minulém století, kromě této rodiny, v roce 1803, vidíme na panství barona Fischera. V roce 1882 byl majitelem panství vévoda Windischgraetz, ale část vlastnili také baron Jósika a Gedeon Aladár. V obci se nacházejí tři hrady. Dva z jejích kostelů jsou staré sotva sto let. Nagykövesd je sídlem okresního notáře s poštovní a telegrafní stanicí a jeho vlakovým nádražím je Szomotor.

Inventární číslo:

1746

Sbírka:

Úložiště hodnot

Typ:

Budova, stavba

Klasifikace v registru hodnot:

Zahraniční hodnota obce

Obec:

Nagykövesd   (Várdomb, Nagykövesd, 076 36 Nagykövesd (Veľký Kamenec))