Hnědý Jeníček a Mařenka se ptá své mládě
Píseň
1. Hnědý Jeníček žádá své dítě, aby poslal svou matku na onen svět. ; Hnědý Jeníček ho vyzval do lesa, ; Bodl svou matku do srdce. ; ; 2. Hnědý Jeníček měl kalhoty od krve, ; Pak je jeho dítě večer vypere. ; Vyper mi košili, dítě, a bílé kalhoty, ; Jdu k komisaři mlčení. ; ; 3. – Bůh žehnej panu komisaři mlčení, dobrý den. ; – Bůh žehnej panu komisaři mlčení, co je s vámi? ; – Pane komisaři mlčení, můj hřích je velmi velký, ; Zabil jsem svou matku pro malou holčičku. ; ; 4. Byla to pro tebe ostuda, Hnědý Jeníčku, že jsi to udělal, ; Zabít svou matku pro malou holčičku. ; Pan komisař mlčení byl kdysi dávno mým nepřítelem, ; Tato malá holčička nemůže být mou ženou. ; ; 5. Za Tisou teď řežou ten strom, ; Amiru, Hnědého Jeníčka, věší vítr. Vítr mu fouká do košile, do černých vlasů. Někdo jiný ho objímá a líbá jeho dítě.