Geza Czirbusz
Jiné - jiné
* Košice, 17. září 1853 – † Budapešť, 10. července 1920 / Piaristický mnich, geograf, univerzitní profesor, spisovatel; ; V roce 1872 absolvoval Premontre Gymnasium ve svém rodném městě a univerzitní studium dokončil v Budapešti, kde v roce 1884 získal učitelský certifikát z dějepisu a geografie a v roce 1890 z němčiny. V roce 1886 získal doktorát za svou disertační práci s názvem Bulhaři jižního Maďarska. Jeho široké zájmy charakterizuje skutečnost, že studoval také dějiny umění, archeologii a filozofii, teologii dokončil soukromě a v roce 1878 byl jako člen piaristického řádu vysvěcen na kněze. Mezi lety 1875 a 1910 učil na různých řádových školách (Kecskemét, Kisszeben, Nagykanizsa, Temesvár, Veszprém, Segedín, Kolozsvár, Léva, Székesfehérvár, Nagykároly, Sátoraljaújhely, Nagybecskerek), kde kromě svých odborných předmětů často vyučoval i francouzštinu a filozofii. Od roku 1910 se stal veřejným profesorem zeměměřictví na plný úvazek na Budapešťské univerzitě. Je mu také připisováno založení Jihomaďarského etnografického muzea. Byl velmi plodným autorem: počet jeho vědeckých prací je více než 170 a jeho populární články dosud nebyly sečteny. Zabýval se mnoha tématy, od geografie, přes etnografii a ekonomii až po dějiny umění a archeologii. Jeho jmenování univerzitním profesorem vyvolalo v odborných kruzích velký odpor a dokonce i pozdvižení a Maďarská geografická společnost dokonce vyslala delegaci k panovníkovi, aby ho přesvědčila ke stažení jmenování. Významný geograf, pozdější ministerský předseda, hrabě Pál Teleki (1879–1941) patřil k jeho největším profesionálním odpůrcům. Jeho kolegové byli nespokojeni především s jeho přehnaným antropogeografickým a sociálně-geografickým přístupem, který zlehčoval geologické a přírodovědné aspekty geografie. Ve svých polemických článcích často psal drsně a jeho vědecké práce ne vždy měly dostatečnou odbornou kvalitu. Mezi jeho zásluhy patří obnova maďarského vědeckého geografického jazyka. ; ; **Hlavní díla**: ; Geografická příručka pro kompletní geografický atlas Manó Kogutowicze (I-II.), 1904, ; Němci jižního Maďarska, 1913, ; Albánie a albánská otázka, 1915, ; Antropogeografie (I-III.), 1915–1919.