Ferenc Herbich

* Bratislava, 15. ledna 1821 – † Kluž, 15. ledna 1887 / geolog, muzeolog; ; Jeho otec, Ferenc Herbich starší, byl vojenský lékař a amatérský badatel flóry. Jeho působiště se často měnilo, takže jeho syn dokončil středoškolské studium nikoli v rodném městě, ale v Černovicích v Bukovině, dnes součásti Ukrajiny. V letech 1840–1841 na otcovo přání studoval lékařské vědy na Josefinu ve Vídni, ale jeho zájem ho přivedl k hornictví a geologii, a tak v letech 1841–1844 absolvoval Hornickou a lesnickou akademii v Bányi. V letech 1845–1854 sloužil jako důlní úředník v Bukovině. Ve volném čase studoval nerosty Bukoviny. Od roku 1854 pracoval v Transylvánii a v roce 1869 se stal asistentem kurátora Transylvánského muzea v Kluži. Na konci 50. let 19. století podnikl dlouhou studijní cestu do Německa a Belgie, odkud se domů vrátil s bohatým petrologickým materiálem. Rozšířil a uspořádal geologický a paleontologický materiál muzea. V roce 1873 si na vídeňské světové výstavě získal velké uznání se svou sbírkou 1 500 kusů transylvánských eruptivních hornin. Metodicky zkoumal geologické poměry Transylvánie a sehrál také důležitou roli v jejím geologickém mapování. Jeho zásluhou se muzeum dostalo do vlastnictví jednoho z největších těles, které spadly při pádu meteoritu Móc 3. února 1883, o hmotnosti asi 70 kg. Od roku 1875 byl soukromým učitelem na univerzitě v Kluži. Jeho hlavní díla: Popis dosud známých minerálních druhů Bukoviny, 1859; Geologické poměry severovýchodní Transylvánie (také v němčině), 1871; Geologický a paleontologický popis Sekelské země (také v němčině), 1878; Paleontologické studie vápencových útesů Transylvánského Krušnohoří (také v němčině), 1887.