Ferenc Dunai: Kalhoty, komedie
Jiné - jiné
Hru napsal Ferenc Dunai v roce 1962. György Acél požádal tvůrce o změnu konce, ale spisovatel odmítl. Komedie se nedočkala ani padesáti uvedení, přestože byla u publika velmi úspěšná… Druhá spisovatelova hra tehdejší úřady nedostala zelenou. Ferenc Dunai si myslel, že zkusí štěstí v Americe, a tak přeběhl. ; ; Vraťme se v čase. Děj se odehrává v bytě na sídlišti, kde se soudruh Tamás Radó, režisér, připravuje na slavnostní projev v naději, že ho ministr ocení. Jeho projev je o socialistické morálce. Režisér ale není doma, ale u své milenky Berty – která není soudruhkou – byt byl na žádost režisérky přidělen. Berta však chce od ženatého režiséra víc – a není to ve skutečnosti láska, co ji žene – a tak podnikne kroky. Muž je ale bezcharakterní, malicherná, kompromisní, panovačná postava, jejíž sebevědomí je dobré jen k tomu, aby skončil v posteli svých hezkých podřízených. Jejich vztah je založen na zájmech. Berta je chytrá žena, která přesně ví, co chce. Na začátku hry je ráno a město se připravuje na svátek. Radó požádá Bertu, aby mu odstranila skvrnu z kalhot, ale ona kalhoty namočí do vody, aby muž zůstal. Radó se je snaží usušit nad plynem, ale spálí ho, takže se nemá do čeho převléct na oslavu domů. ; V bytě se objeví Laci, propuštěný technický kreslič (také ne soudruh), a vyzná se Bertě z lásky. Šéf ji zezadu srazí k zemi a vezme jí kalhoty. Zároveň se ukáže, že ji Radó vyhodil, protože je do Berty zamilovaný. Režisér vezme bezvědomému muži kalhoty, ale nemůže odejít, protože paní Soltészová, vševědoucí osoba v domě i v okolí, čistí na chodbě zelený hrášek. Objeví se ale i manželka (která je soudruh), protože zjistila, kde je její manžel, a chce ho přistihnout při činu - žena byla mimochodem Bertinou spolužačkou. A ještě není konec, protože se objeví tajemník sociálního zabezpečení Koltai (pseudosoudruh), který Laciho zpočátku podporuje, ale jeho šéf ho konfrontuje s jeho padesátou šestapadesátkou, takže se postaví na stranu režiséra. Při druhém vystoupení manželky přinese manželův oblek a košili, jinými slovy mu odpustí, protože ví, co může ztratit. Na konci hry Laci rezignovaně odchází a režisér, jeho manželka a tajemník sociálního zabezpečení odcházejí v plné shodě, ale režisér se vrací k Bertě a zřejmě se usmíří, respektive jejich vztah trvá. Ten, kdo z toho vyšel špatně, je Laci, který také ví, že ať udělá cokoli, ti u moci se k němu sevřou, nemá šanci. Poté, co skupina samolibě odešla, uprostřed hesel a výkřiků hnutí, které se dostávaly otevřeným oknem, se Berta podívala z okna, otočila se a směje se, prostě se směje...