Elizabeth Pagan
Cena za maďarské dědictví
Správní rada Nadace Bethlena Gábora udělila 14. listopadu 2010 Erzsébet Pogányové, zakladatelce a ředitelce zpravodajského portálu Felvidék Ma, medaili za zásluhy Telekiho Pála za spuštění a pětileté provozování a údržbu prvního maďarského zpravodajského portálu na Slovensku. Předseda správní rady Sándor Lezsák v dopise k ocenění napsal: „S potěšením Vám oznamuji, že jako uznání za její desetiletí obětavé práce v maďarských advokačních organizacích, založení a kvalitní provozování zpravodajského portálu Felvidék Ma a za její službu Maďarům“ se správní rada rozhodla udělit Erzsébet Pogányové medaili za zásluhy Telekiho Pála. Oceněné osoby převzaly oceněné 14. listopadu 2010 v 15 hodin v Obřadní síni Národního filmového divadla URÁNIA v Budapešti. Nadace Bethlena Gábora si zde připomněla 430. výročí narození Gábora Bethlena a poblahopřála letošním laureátům nadace, která byla před třiceti lety založena na jeho jméno. „V roce 1987 jsem absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. V roce 1992 jsem absolvoval Századvégskou politickou školu v Budapešti a na Budapešťské vysoké škole veřejné správy jsem získal certifikát ze semináře o lidských právech. Deset let jsem pracoval na různých pozicích na radnici v Somorji a tři roky jsem vedl místní ekonomický odbor. V roce 1990 jsem se stal vedoucím ústředí Politického hnutí za soužití a poté jeho tiskovým tajemníkem. Šest let jsem byl felvidéckým radním Světové federace Maďarů v Budapešti a od roku 2001 pracuji jako ředitel Federace pro společné cíle, v této pozici pracuji pro zpravodajský portál www.felvidek.ma. Plním také povinnosti odpovědného vydavatele Maďarů na Slovensku. Několik let se aktivně zapojuji do společenského, politického a kulturního života Maďarů na Slovensku. Jsem známý jako komunitní člověk, což může být dáno tím, že jsme se sourozenci v raném věku osiřeli a…“ vyrůstala jsem v rodině mé sestry. Mnoho lidí s láskou sledovalo vývoj mého osudu a zvláštní pozornost jsem dostala od svých učitelů. Narodila jsem se do komunity v tehdejší Šomorji, kde nepustili ruku člověka v nesnázích; i tomu mohu poděkovat za to, že se můj život dostal na křižovatku. Ve škole jsem se cítila dobře, vždycky jsem byla organizovaná, hodně aktivní – to jsem dostala od svých učitelů. Moje první práce byla na radnici v Šomorji a i tam se od té doby zabývám řešením komunitních problémů, přicházím do kontaktu s lidmi“ – takto se popsala jako členka správní rady neziskového fondu Carissimi Erzsébet Pogány, kterou v Horních Karpatech a celé Karpatské kotlině znají mnozí. Nic není nemožné.
Tento přístup „nic není nemožné“ spustil i první maďarský zpravodajský portál na Slovensku. Stojí za to prohlédnout si jeho stránky a podívat se, jakou cestou portál urazil během pěti let své existence. Pro nás, kteří jsme jeho zaměstnanci a prožíváme dobré i špatné dny, někdy v radosti, někdy v rozmrzelostech a debatách, je obzvláště významné, že si někde někdo všiml díla Felvidék Mára a vzhledem k jeho morální a lidské hodnotě odměňuje jeho tvůrkyni, Erzsébet Pogányovou, která ho udržovala i v těžkých podmínkách, významným oceněním.
Ve světě, kde Maďaři nemají mnoho vavřínů, kde se většinou zabýváme každodenními kousky a věříme, že si vlastní prosperitu a existenci můžeme zajistit pouze dusením a očerňováním druhých, ostatních, musíme se postavit na nohy nikoli v protivětru, ale čas od času ve vichřici, tornádu. Pracujeme uprostřed neustálých podezřívání a pomluv, které ničí duši, a naše vztahy často klesají na jakousi úroveň „skořápky a skořápky“. Ne tady, v nejužší komunitě – protože tým je menší než ten nejmenší – ale v naší maďarské komunitě na vysočině…
Takové výjimečné dny, jako je ten dnešní – s laskavým svolením ocenění Alžběty Pogányové – nám však dávají křídla, abychom se zvedli z „hnojiště“ a viděli něco jiného a jiným způsobem. Podívejme se, jak v tomto našem světě jedna televize-jeden-rádio-jeden-noviny-jeden-perspektiva vyrostl Felvidék Ma za pět let, pro Maďary s jiným pohledem, oddané národnímu přežití a kteří se nevzdávají. Jako četba a fórum.
Včera jeden z našich talentovaných kolegů napsal – dovolte mi ho tak také nazývat, i když jeho jméno není na našem seznamu –: Vzkaz všem: pravda osvobozuje! Jen málo lidí může získat větší uznání za svůj houževnatý boj než toto – a stále rostoucí čtenářskou základnu.
Myslím, že za to jsme my, jmenovaní kolegové, nejvíce vděční. Z celého srdce ti gratulujeme k uznání, Erzsike!
Kolegové z Felvidéka Ma
(Zdroj: www.felvidek.ma)
Tento přístup „nic není nemožné“ spustil i první maďarský zpravodajský portál na Slovensku. Stojí za to prohlédnout si jeho stránky a podívat se, jakou cestou portál urazil během pěti let své existence. Pro nás, kteří jsme jeho zaměstnanci a prožíváme dobré i špatné dny, někdy v radosti, někdy v rozmrzelostech a debatách, je obzvláště významné, že si někde někdo všiml díla Felvidék Mára a vzhledem k jeho morální a lidské hodnotě odměňuje jeho tvůrkyni, Erzsébet Pogányovou, která ho udržovala i v těžkých podmínkách, významným oceněním.
Ve světě, kde Maďaři nemají mnoho vavřínů, kde se většinou zabýváme každodenními kousky a věříme, že si vlastní prosperitu a existenci můžeme zajistit pouze dusením a očerňováním druhých, ostatních, musíme se postavit na nohy nikoli v protivětru, ale čas od času ve vichřici, tornádu. Pracujeme uprostřed neustálých podezřívání a pomluv, které ničí duši, a naše vztahy často klesají na jakousi úroveň „skořápky a skořápky“. Ne tady, v nejužší komunitě – protože tým je menší než ten nejmenší – ale v naší maďarské komunitě na vysočině…
Takové výjimečné dny, jako je ten dnešní – s laskavým svolením ocenění Alžběty Pogányové – nám však dávají křídla, abychom se zvedli z „hnojiště“ a viděli něco jiného a jiným způsobem. Podívejme se, jak v tomto našem světě jedna televize-jeden-rádio-jeden-noviny-jeden-perspektiva vyrostl Felvidék Ma za pět let, pro Maďary s jiným pohledem, oddané národnímu přežití a kteří se nevzdávají. Jako četba a fórum.
Včera jeden z našich talentovaných kolegů napsal – dovolte mi ho tak také nazývat, i když jeho jméno není na našem seznamu –: Vzkaz všem: pravda osvobozuje! Jen málo lidí může získat větší uznání za svůj houževnatý boj než toto – a stále rostoucí čtenářskou základnu.
Myslím, že za to jsme my, jmenovaní kolegové, nejvíce vděční. Z celého srdce ti gratulujeme k uznání, Erzsike!
Kolegové z Felvidéka Ma
(Zdroj: www.felvidek.ma)