Erno Angyalossy

* Beregszász, 1. srpna 1893 – † Ipolyság, 17. července 1985 / plicní lékař, ; vedoucí Palácového sanatoria v Újtátrafüredu ; ; V roce 1916 získal doktorát na Lékařské fakultě Budapešťské univerzity. Nějakou dobu pracoval na Korányiho klinice a poté v Sanatoriu královny Alžběty v Budapešti. V této době se seznámil se svou první manželkou, nevlastní dcerou Miklóse Szontagha (Alsókubin) Szóntagha staršího, a usadil se v Újtátrafüredu, kde byl jmenován vedoucím lékařem právě postaveného Palácového sanatoria. Ve 20. letech 20. století mezi jeho pacienty patřil významný básník Árpád Tóth, který se nechal léčit se svým těžkým plicním onemocněním ve Vysokých Tatrách a několikrát psal o době, kterou tam strávil, i o svém ošetřujícím lékaři. Angyalossy byl v polovině 30. let pozván do Itálie, kde v Římě získal další doktorát a v Miláně složil státní zkoušku z italštiny. Do roku 1940 byl ředitelem sanatoria Hungaria v Meranu, poté se vrátil do Maďarska a stal se přednostou plicní nemocnice v Érsekújváru. Ke konci druhé světové války, počátkem roku 1945, byl umístěn do vojenské nemocnice, která byla vlakem poslána do Německa, ale dorazila pouze do Prahy. Nemocnice byla zřízena v Běchovicích nedaleko české metropole a po skončení druhé světové války ještě nějakou dobu fungovala. Podle jeho slov ho místní obyvatelé pronásledovali, ale rozhodl se vrátit domů. Protože ztratil občanství, získal práci v Ipolyszakállos až na začátku 50. let, kde pracoval jako obvodní lékař až do roku 1976. Poté se přestěhoval do Ipolyságu a tam zemřel ve věku 92 let.