K soudu republiky
Píseň
1. Na nádvoří Republiky stojí rozlehlý ořešák. ; Můj zlatovlasý valach stojí pod ním v osedlaném kouli. ; Jeho uzda se leskne, malá tlamička mého dítěte je k polibku. ; Skláním svou smutnou hlavu na objímající raménko své růže. ; ; 2. Napsal jsem dopis samotné Republice, ; Nenabírejte další vojáky, protože už je tu mnoho sirotků. ; I tady je větev osiřelá, celý svět to ví. ; Takže, můj drahý andílek, zůstaneš sirotkem ještě déle.