Ciglédská kaple - svatá studna
Budova, struktura
Původ svaté studny není znám. Nevíme, kdy pramen vyvěral. Nevíme, jak byl objeven. A proč se stal svatou studnou (svatou studnou). Koneckonců, na Ciglédské louce bublá mnoho dalších pramenů a nedaleko odtud se nachází Debenyho studna ve Füru. Žádná z nich se nestala „svatou studnou“, pouze tato: studna Panny Marie. Lidové pověsti spojují s touto studnou příběhy o mariánských zjeveních. Ty jsou však historicky velmi pozdní, téměř všechny pocházejí z 20. století a nepatří do původní prehistorie. Svatá studna v Ciglédu byla také zakopána v první polovině 20. století. Lidé s nepřátelskými pocity se ji snažili zničit. Od té doby ji však nikdo nenarušil ani neznečistil. Je všeobecně respektována katolíky v oblasti, bez ohledu na to, zda se zde někdo uzdravil. Největším zázrakem není uzdravení z tělesných neduhů a nemocí, ale působení božské milosti v duších. Zde v Ciglédu, u svaté studny, se věřící osvěžují vodou z pramene, ale ta je pouze symbolem duchovního osvěžení, posílení ve víře, naději a lásce k Bohu. Podporuje je a utěšuje v jejich morálce i zármutku. V radostech jsou naplněni radostí z milosti.
;Tuto vodu může pít každý zdarma, i když s patřičnou a náležitou úctou a respektem. Jinak je marná, protože zůstává jen žízeň hasící podzemní vodou. Boží milost je vždy zdarma. Je to dar Boží dobroty, který musíme přijmout s úctou a za něj děkovat, aby nám mohl skutečně prospět fyzicky i duchovně.
; Antal Pristyák, bohatý statkář, nechal na počátku 20. století postavit na jejím starém místě novorománskou kapli nad hroby čtyř zde pohřbených paulínských poustevníků. Kolem roku 1920 nechal tehdejší židovský statkář zasypat Svatou studnu hnojem, protože její voda – takříkajíc – jeho louku zabahnila. Ale následující den se vydatná pramenitá voda zvedla a hromadu hnoje odsunula a statkář se už o svatou studnu neobtěžoval. Poutníci brzy postavili cihlovou kapli o rozměrech 3x2 metry, aby svatou studnu ochránili, a podél cesty vedoucí odtud vztyčili Sedm zastavení Bolestné Panny Marie a čtrnáct zastavení křížové cesty, postavených z cihel v roce 1940. Na konci křížové cesty se tyčí Kaple milosrdenství, poblíž níž se tyčí Sedm zastavení křížové cesty.