Běla Husz

* Felka, 3. února 1892 – † Budapešť, 15. července 1954 / botanik, mikrobiolog, rostlinný patolog; ; V roce 1914 získal učitelskou kvalifikaci v oboru biologie a přírodopisu na Budapešťské univerzitě. V letech 1915–1917 byl odborným asistentem, později asistentem profesora a od roku 1922 byl členem Ústavu rostlinné biologie a patologie. V letech 1926–1928 pracoval jako učitel na střední škole, ale pokračoval i ve svém předchozím výzkumu. Od roku 1929 vedl katedru rostlinné patologie v Zahradnickém ústavu a v roce 1936 získal soukromou učitelskou kvalifikaci na Ekonomické fakultě Technické univerzity. V roce 1946 byl jmenován vedoucím katedry rostlinné patologie na Univerzitě zemědělských věd a zároveň se stal ředitelem Ústavu rostlinné medicíny. Od roku 1949 až do své smrti byl zaměstnancem Výzkumného ústavu ochrany rostlin a v roce 1952 získal titul doktor zemědělských věd. Zabýval se především taxonomií mikroskopických hub a houbových chorob, které poškozují a infikují kulturní rostliny. Publikoval také článek o mikroskopických houbách své vlasti: Údaje pro poznání mikroskopické houbové flóry Vysokých Tater a Spíšských vrchů (1921). Kromě odborných článků publikoval i populární texty. ; ; Jeho hlavní díla: ; Ošetření nemocné rostliny, 1941, ; Konidiové houby způsobující choroby rostlin, 1951, ; Praktická příručka ochrany rostlin (spoluautor), 1951.