Beránek a pastýř (Až k hranici Endrődu)
Píseň
Tam dole, na hranici Endrődu, ; Starý topol rozkvetl, ; Starý topol rozkvetl, ; Pod ním hraje pastýřský houslař. ; ; Hodiny odbily dvě po půlnoci, ; Ale jeho flétna stále krásně hraje. ; V hradě je slyšet zvuk flétny, ; Okno ložnice se otevírá. ; ; Okno ložnice se otevírá, ; Vyhlíží z něj beránek s černým okem. ; Krásná Mariška se nehodí za pastýřku, ; Strniště jí trčí do slabých nohou. ; ; Když baron Szendrő nasedne na koně, ; Cválá až na hranici Endrődu. ; Ptá se svého nejstaršího pastýře, ; Neviděl snad dceru barona Szendrőa? ; ; – Neviděl jsem vás, pane barone, když to tak říkám, ; Dva týdny jsem neviděl pastýře. ; Vznešená mladá dáma šla s ním, ; Dva týdny jsem žádného z nich neviděl. ; ; Baron Szendrő posílá kočár pro svou dceru, ; Pastýř má devět koní. ; Malá Mariška jede v kočáře vpředu, ; Za pastýřem ve stodole. ; ; Vyřezávají tam dole ten velký strom, ; Na kterém je pastýř pověšen. ; Vítr fouká širokými rukávy lněné košile, ; Další objímá pastýřovo dítě. ; ; Neodvažuji se projít krásným Endrődem, ; Všichni říkají, že mají na sobě černý smutek. ; Černý smutek, ale můj kapesník je bílý, ; Můj první milenec byl mladý pastýř.