Augustine Christian, ab Hortis

* Nisa, 6. prosince 1598 – † Kakaslomnic, 21. srpna 1650 / lékař, přírodovědec ; ; Lékařský titul získal v Basileji v roce 1620 a krátce působil ve Švýcarsku a poté ve Slezsku. V roce 1622 se stal městským lékařem v Keszthely, ale následující rok ovdověl a v roce 1626 se se svou druhou manželkou přestěhoval do Kakaslomnic. Brzy se stal osobním lékařem císaře Ferdinanda II. ve Vídni. V roce 1631 založil ve Vídni botanickou zahradu a císař ho odměnil titulem uherského šlechtice a křestním jménem ab Hortis. Když císař v roce 1637 zemřel, Augustini se do Kakaslomnic vrátil, ačkoli za Ferdinanda III. stále držel titul královského lékaře. Kromě medicíny studoval také botaniku a minerály a často podnikal výlety do Tater. V roce 1640 začal vyrábět tzv. uherský balzám z oleje z klečovité borovice a poté karpatský balzám z oleje z jalovce. Dlouho byly považovány za jakýsi zázračný lék a on sám o nich s radostí psal. Víme, že o těchto přípravcích napsal i knihu s názvem De Balsamo Hungariae Carpathico, která však nikdy nebyla vydána tiskem a jeho rukopis se o desetiletí později ztratil. Podobný osud potkal i jeho dílo o maďarských drahokamech De gemmis Hungariae. Existují domněnky, že dotyčná díla byla vydána v němčině, nebo že rukopisy jsou ukryty někde v Polsku, ale to nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. Zároveň je faktem, že rukopis o balzámech si mohlo přečíst více lidí, protože je citován doslovně.