Pouť na Oravský hrad

Ve feudální éře se jednalo o trestní nástroj používaný k ponížení, potrestání a zneuctění odsouzených a v německy osídlených oblastech naší země jej od 13. století a od zákoníku Karla V. z roku 1532 obecně používaly různé trestní orgány. Po roce 1786 se směl používat pouze k trestání krádeže. Jeho běžné místní názvy byly: sloup hanby, sloup hanby, kat, cégér, pelengér, pilinger, pillinger, perrenger, pölöngér. Byl také považován za symbol trestní moci a až do poloviny 18. století byl pillengér vztyčený na tržním náměstí, před vesnickým domem nebo vedle mlýna součástí obrazu vesnic a měst. – Byl to jednoduchý sloup nebo kamenná konstrukce, ke které byl odsouzený na určitou dobu připoután řetězem, čímž byl vystaven posměchu okolí, nebo byl katem či bičem bičován na pranýři. ; – Trest pranýřem mohl být hlavním nebo vedlejším trestem. Jeho účelem bylo veřejně upozornit společnost na odsouzeného a zároveň ho zahanbit. Důsledkem umístění na pranýř za pomoci kata byla ztráta občanské cti, odsouzený se stával zbaveným práv a přestával být plnohodnotným členem společnosti, např. nemohl být členem cechu. Za další trest se považovalo, pokud byl kromě pranýře proveden tělesný trest nebo mrzačení, např. bití bičem nebo useknutí ucha. Za Josefa II. musel být pranýř odstraněn, ale po jeho smrti byl na mnoha místech znovu používán spolu s dalšími ponižujícími tresty. Zbývající pranýře byly později zbořeny z důvodu zkrášlování měst a dopravních prostředků. Dochovalo se jen několik kopií. ; Sloup hanby byl postaven vedle terasové zdi hradního nádvoří. Původně sloužil zákonu ve Veličné u Alsókubína.