Zvonice Aradské pusty
Budova, struktura
Prostředky k budování československého národního státu, pozemková reforma a kolonizace v Aradské pustě, proběhly v roce 1923 rozdělením velkostatku barona Ullmanna. ; Augsburská evangelická farnost v Kisújfalu byla založena v letech 1926-27 Slováky, kteří se přistěhovali z Rumunska a bývalé Jugoslávie pod vedením učitele Juraje Botíka, který byl také kantorem sboru, ale v případě potřeby se ujal i kázání. Prostřednictvím evangelického pastora z Érsekújváru jim bylo dovoleno konat jednou měsíčně bohoslužbu. Ačkoli byla v roce 1936 pro 15 aradských osadníků postavena škola a zvonice, vzhledem k absenci kostela mohli konat bohoslužby pouze v domácnostech. ; Po druhé světové válce přišli noví slovenští osadníci z Myjavy. V té době se sbor rozhodl přiřadit k farnosti Köbölkút, kde byla modlitebna a farář. Evangelické sbory v Bátorkeszi a Párkány byly také přidruženy ke Köbölkútu. Farářem sboru byl Miloslav Stúchly, který sloužil svěřeným sborům až do roku 1993. Přibližně v této době se také oživil život sboru, bohoslužby se konaly dvakrát měsíčně. Po jeho smrti sboru sloužili faráři z Érsekújváru. Od roku 2002 vykonává biskupským dekretem sborové povinnosti mezi silně oslabenými evangelíky z Aradu farářka z Köbölkútu Mgr. Vlasta Uhrinová.